Třezalka tečkovaná - Hypericum perforatum

Třezalka tečkovaná - všestranný přítel maséra

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je nepřehlédnutelná léčivá rostlinka s květy zářivě žluté barvy. Pokud si prohlédnete malé zelené lístky na jejím stonku proti světlu, bude vám jasné, proč se oficiálně jmenuje tečkovaná. U bylinkářů je velice oblíbená, o čemž zase svědčí rozmanitost jejích lidových jmen: čarovník, krevníček, milovníček, postřelenec, děravec, zděšenec, koření matky Boží.

Vícero pojmenování třezalky symbolicky odkazuje na nejvhodnější čas její sklizně: bylina sv. Jana, svatojánská bylina, krev sv. Jana. Třezalka kvete od května do září, ale ideální čas na sběr je od konce června do srpna. Najdeme ho na slunných, převážně suchých stráních a loukách i podél polních cest. Z 30 až 60 cm vysoké bylinky se sbírá olistěná nať s květy za slunečného a suchého počasí, suší se ve stínu (sušením na slunci ztrácejí barvu) ve svazečku volně zavěšené na dobře větraném místě.

S třezalkou se pojí i mnoho pověr a legend. K léčbě nejrůznějších neduhů se tato bylinka využívá dosud, ale v minulosti sloužila i jako ochrana před bleskem nebo zlými duchy. Červená barva, která se objeví po rozdrcení nebo vymacerovaní kvítků v oleji, byla považována za krev Jana Křtitele. Způsobuje ji barvivo hypericin a třezalka byla díky němu využívána i na barvení plátna.

Květy a listy třezalky vykazují silné léčivé účinky nejen na fyzické zdraví, ale i na psychiku. Bylinka se používá ve formě čaje, tinktur, tablet či kapslí, zevně i v podobě oleje s velmi specifickou červenou barvou. Uplatňuje se při léčbě plicních chorob, při chorobách močového traktu, průjmech, při depresi a nervových poruchách (nespavost, vyčerpanost, migrény,…) a zevně při hemoroidech a kožních problémech a na tlumení bolesti a prohřátí svalstva a kloubů. Pro její sedativní a náladu zlepšující účinky se doporučuje při problémech v období menopauzy. Účinky třezalky na lidskou psychiku nejsou do detailů prozkoumány, ale červenému barvivu v bylince se připisuje schopnost blokovat receptory, které vážou serotonin. Přispívá tak k udržení emoční stability a dobrého psychického rozpoložení. Pozor je třeba dát na kombinaci vnitřního užívání třezalky a současné užívání některých léků, zejména antidepresiv či antikoncepce a také před operací s použitím anestézie. Bylinka se také nedoporučuje osobám s nízkým krevním tlakem, s těžší formou cukrovky a při alergiích. Při dlouhodobém používání třezalky je potřebné po dvou měsících užívání udělat měsíční pauzu. Vzhledem k tomu, že třezalka způsobuje fotosenzitivitu, během letních měsíců je vhodné ji nahradit jinou bylinkou (kozlík, meduňka).

Třezalkový olej na masáže si můžete vyrobit sami doma - čerstvě nasbírané květy a nať zalijeme za studena lisovaným olejem, nádobu přikrytou plátnem položíme na 7 dní na slunné místo. Po týdnu nádobu pevně uzavřeme a ponecháme na slunném stanovisku ještě 5-6 týdnů při pravidelném protřepávání. Olej nakonec přefiltrujeme do tmavého skla a skladujeme na tmavém místě.

Pro maséra je asi nejzajímavější analgetický a prohřívající účinek třezalkového oleje. Má regenerační, dezinfekční a protizánětlivé účinky na pokožku - pomáhá při kožních problémech jako je ekzém, popáleniny, hojí poranění kůže a ošetřuje suchá místa a zrohovatělou kůži. Obklady z třezalkového oleje se přikládají na pohmožděniny a revmatické klouby. Olej je vhodný i na ošetření pleti, ale reaguje s UV zářením, takže po aplikací třezalkového oleje na tělo či obličej se nedoporučuje pobyt na přímém slunci ani v soláriu. Pokožka může zareagovat vytvořením pigmentových skvrn.

Typickou formou masáže, při níž se využívá třezalkový olej, je Breussova masáž. Olej se při ní nanese po celé délce páteře a specifickými masérskými technikami se zapracovává do pokožky v okolí obratlů. Účinné látky třezalky rehydratují meziobratlové ploténky, tím se uvolní tlak na obratle a nervy.