10 zajímavostí o spánku, o kterých jste možná nevěděli

Spánek je součást každého dne, která je pro většinu z nás velmi příjemná. Z pohledu vědců a lékařů jde o fascinující fenomén, který dosud není úplně podrobně prozkoumán. Víme jen, že spánek je nezbytný pro regeneraci nejen těla, ale také mysli. Co dalšího jste o spánku netušili?

1. Lidé jsou jediní savci, kteří záměrně odkládají spánek

Tento jev se nazývá „bedtime procrastination“ a je častý zejména v moderní společnosti. Lidé často zůstávají vzhůru déle, než by měli, kvůli používání elektronických zařízení, sledování televize nebo jiným aktivitám. Tento návyk může vést k chronickému nedostatku spánku a s ním spojenými zdravotními problémy.

2. Rekord v nespavosti drží Randy Gardner, který v roce 1964 zůstal beze spánku 11 dní a 25 minut

Tento experiment byl proveden pod lékařským dohledem a měl za cíl studovat účinky spánkové deprivace. Gardner trpěl halucinacemi, paranoií a problémy s krátkodobou pamětí. Po experimentu spal nepřetržitě 14 hodin a 40 minut, aby se zotavil. Podobné extrémní experimenty se dnes z etických důvodů oficiálně neprovádějí.

3. Pravidelný nedostatek spánku může vést ke zvýšení hmotnosti, neboť ovlivňuje hormony regulující hlad

Nedostatek spánku narušuje produkci hormonů leptinu a grelínu, které regulují pocit sytosti a hladu. To může vést ke zvýšené chuti na vysoce kalorická jídla a přejídání se. Kromě toho, únava způsobená nedostatkem spánku může vést ke snížené fyzické aktivitě, což dále přispívá k nárůstu hmotnosti.

4. Novorozenci spí průměrně 16-17 hodin denně

Tento dlouhý spánek je klíčový pro růst a vývoj mozku novorozence. Spánek novorozenců je rozdělen do kratších intervalů, obvykle 2-4 hodiny, protože potřebují častěji jíst. S přibývajícím věkem se délka spánku postupně zkracuje a konsoliduje do delších období nočního spánku.

5. Někteří lidé trpí spánkovou paralýzou, při které se nemohou hýbat těsně před usnutím nebo po probuzení

Spánková paralýza je stav, kdy je člověk při vědomí, ale nemůže se hýbat ani mluvit. Často je doprovázena pocitem tlaku na hrudi a živými, často děsivými halucinacemi. Přestože je tento stav neškodný a obvykle trvá jen několik sekund až minut, může být velmi znepokojující pro ty, kteří jej zažívají.

6. V spánku mozek zpracovává informace z předchozího dne

Tento proces je klíčový pro učení a formování dlouhodobé paměti. V průběhu spánku se vytvářejí nová synaptická spojení, která upevňují naučené informace. Studie ukazují, že kvalitní spánek po učení významně zlepšuje schopnost zapamatovat si nové informace.

7. Během spánku se snižuje citlivost lidského čichu

Nejnižší citlivost čichu je během fáze hlubokého spánku, v REM fázi, kdy se nám často sní, může být čichová citlivost mírně zvýšena v porovnání s hlubokým spánkem. To například vysvětluje, proč se instalují detektory kouře a požární alarmy. Přes den člověk zachytí první náznaky hoření, ale v noci se často stane, že se vzbudí teprve tehdy, když je již obydlí v plamenech.

8. Optimální teplota místnosti pro spánek je obvykle mezi 15-19°C

Lidé mají tendenci spát v chladnějším prostředí hlouběji a déle. Chladnější prostředí pomáhá snížit tělesnou teplotu, což je přirozený proces při usínání. Přílišné teplo v ložnici může narušit tento proces a vést k neklidnému spánku. Kromě teploty je důležitá také vlhkost vzduchu – optimální je mezi 30-50%.

9. Pravidelný nedostatek spánku může oslabit imunitní systém

Během spánku tělo produkuje a uvolňuje cytokiny, proteiny důležité pro správnou imunitní odpověď. Nedostatek spánku snižuje produkci těchto proteinů, což vede ke zvýšené náchylnosti k infekcím. Dlouhodobý nedostatek spánku může také zvýšit riziko chronických onemocnění, jako jsou cukrovka nebo srdeční choroby.

10. Ve středověku a před průmyslovou revolucí byl běžný takzvaný fázický spánek

Lidé spávali ve dvou fázích – první spánek začínal po setmění a trval asi 4 hodiny. Potom následovala 1-2 hodinová perioda bdělosti, během které lidé meditovali, modlili se, nebo se věnovali tichým aktivitám. Následně následoval druhý spánek až do úsvitu. Tento vzorec spánku byl přirozenější pro lidský biorytmus a umožňoval lepší využití nočních hodin v období před elektrifikací.