Když bolest nedovolí ani sedět: syndrom hruškovitého svalu

Hruškovitý sval (musculus piriformis) najdeme v oblasti pánve, v hlubší vrstvě pod hýžďovými svaly. Tento sval se řadí mezi vnější rotátory kyčle, má na starosti téměř každý pohyb kyčle. V blízkosti hruškovitého svalu probíhá sedací nerv (nervus ischiadicus) a právě tato kombinace způsobuje stav, který dostal jméno syndrom hruškovitého svalu.

Piriformis syndrom

Pokud se hruškovitý sval z jakéhokoli důvodu příliš napne nebo dostane až do spasmu, začne utlačovat sedací nerv, což způsobuje brnění a bolesti v oblasti kyčle, spodní části zad, zadní strany stehna, kolena a lýtka.

Poprvé byl tento syndrom popsán v roce 1928 a také v současnosti jej určují zejména typické symptomy a klinické vyšetření, které má za úkol odlišit jej od jiných zdravotních potíží, které se projevují podobně, například iritace sedacího nervu vysunutím meziobratlové ploténky. I to je důvod, proč se syndromu hruškovitého svalu říká také pseudoischias.

Proč vzniká

Příčin, proč se hruškovitý sval příliš napne, může být více, například po zranění dolní končetiny, hlavně v oblasti kloubů, které vede ke změně pohybové rutiny. Dále jsou to nesprávné pohybové návyky jako sezení s nohou přeloženou přes nohu nebo na předmětech uložených v zadních kapsách kalhot (peněženka, doklady), pooperační stavy a také anatomická predispozice.

V asi 11% případů totiž sedací nerv předěluje bříško hruškovitého svalu a navíc samotný sedací nerv se může ještě větvit na dvě části a obkružovat sval. Toto anatomické uspořádání je vzácnější, ale zvyšuje pravděpodobnost rozvinutí syndromu. Pro různé úhlení pánve syndrom postihuje častěji ženy než muže.

K rizikovým faktorům se řadí i abnormálně hypertrofované svaly v předmětné lokalitě, bederní hyperlordóza, nošení těžkých břemen, sporty, které zahrnují běh a skákání, dlouhodobé sezení (sedavé zaměstnání), různá délka končetin, svalová slabost, obezita, problémy v oblasti bederní a křížové části páteře apod.

Co s tím?

Pokud pociťujete brnění nebo bolesti v oblasti hýžďového svalstva a při pohybu v kyčelních kloubech, případně vám už bolesti vystřelují do spodní části zad či zadní části stehna, do kolene a lýtka, bolesti se objevují po delším sezení, chození po schodech, běhu, skákání nebo nošení těžších břemen, je nejvyšší čas navštívit lékaře nebo fyzioterapeuta.

Prvním krokem je rozlišit, zda se jedná o syndrom hruškovitého svalu nebo vysunutí meziobratlové ploténky, což bývá častější problém. Pokud je hruškovitý sval stažen, jeho změněná aktivita ovlivňuje i mnohé další svaly, kupř. hýžďové svalstvo,bedrokyčelní sval (iliopsoas), čtyřhranný sval bederní (m. quadratum lumborum) nebo vzpřimovač trupu (m. erector spinae).

Tím se k syndromu hruškovitého svalu mohou přidružit další nepříjemnosti a člověk si buduje nesprávné pohybové vzorce.

V akutním, bolestivém stadiu se doporučuje klidový režim, chlazení postižené oblasti, léčba zánětu, případně další terapeutické procedury doporučené lékařem nebo fyzioterapeutem. V chronické fázi přecházíme na suché teplo, koupele, masáže a mobilizační techniky, strečink, může se aplikovat i ultrazvuk nebo elektroterapie znovu podle doporučení ošetřujícího lékaře nebo fyzioterapeuta.