Na masáž k němu chodí sportovci, politici i běžní lidé. Žije si svůj sen.

Vážím si každého klienta a neustále na sobě pracuji. Sportovní masér Miroslav Boor o cestě k masážím, běhu, o seskoku padákem a o tom, co považuje za své největší úspěchy.

Řekněte nám něco o sobě, jaká byla vaše cesta k masážím?

No, dlouhá Já jsem dost dlouho fungoval v gastronomii a v obchodní sféře, a pak jsem už toho měl nějak dost. Vzpomněl jsem si na své dětství, jak jsem masíroval babičku a ta mě už viděla někde v Karlových Varech masírovat Potřeboval jsem změnu.

Začal jsem chodit do zdravotní školy na kurz a začal jsem se vzdělávat. Dnes jsem rád, že si mohu žít svůj sen.

A v kolika letech vás chytla tato změna?

Dělám to už sedm let. Chtěl jsem začít i dříve, ale nechtělo se mi do učení. Myslel jsem si, že to bude těžké studium. Ale nakonec jsem zjistil, že já se nic učit nemusím. Tím, jak to vnímám, mi to jde snadno.

Proč právě sportovní masáž?

Od dětství jsem sportoval i mám spoustu kámošů sportovců. Já dělám věci tak, aby vycházely ze mě. Tím, že já si sportuji, přišlo mi to přirozené.

Čím je sportovní masáž pro vás specifická? Vnímáte nějaký rozdíl?

Určitě je to rozdíl. Je jiné pracovat se sportovcem a s člověkem, který nesportuje. Specifické při sportovní masáži je, že se rozlišuje, zda se provádí před tréninkem, po tréninku nebo regenerační ... originál sportovní masáž trvá tak 5 minut, provádí se přímo ve výkonu.

Když je sportovec v zátěži, nastavím mu sval přesně na výkon. Masér ho musí velmi dobře znát a sval se nastavuje přesně na typ výkonu - ať se sportovec odráží, hází, ...

Já nejsem typický sportovní masér, který dělá přímo v klubu. Pomáhám sportovcům hlavně při regeneraci a chodí ke mně mezi dvěma tréninky. A samozřejmě po výkonu.

Víte nám prozradit i nějakou zajímavou klientelu? Koho byste vypíchly?

Každého zákazníka Děkuji každému jednomu. Když jsem začínal, i ti možná ne zcela úspěšní zůstali při mně. Toto určitě považuji za úspěch.

A co se týče vrcholových sportovců, těžko říct, protože mám někoho skoro z každého odvětví. (pozn. redakce: tak alespoň pár příkladů: úspěšná běžkyně Kateřina Lovrantová, mistryně světa ve fitness Silvia Malachovská, talentovaný fotbalista Vratislav Greško )

Nelíbí se mi, že sporty, ve kterých jsou Slováci i Češi opravdu úspěšní, jsou málo prezentovány ve světě, resp. u nás v televizi a v médiích. Například skialp se dostal až nyní na zimní olympiádu.

Tedy sporty, v nichž jsou sice naši sportovci úspěšní, ale pro média nejsou až tak atraktivní.

Tím pádem je méně podpory pro sportovce. Většinou jsou to lidé, kteří chodí do zaměstnání a dělají sport vedle toho. Musí si hledat sponzory a stát jim na Slovensku ještě i "pomáhá" tak, že ze sponzorského musí odvádět daně.

Je výhodou, když se sportovní masér věnuje stejnému sportu jako jeho klienti?

Myslím, že ano, z toho psychologického hlediska ano. Masér je i motivátorem. I když se s nimi (klienty) nemohu srovnávat, neboť to je vrcholová úroveň

Jak byste charakterizoval dobrého maséra? Co to pro vás znamená - být dobrým masérem?

Zcela normální člověk, protože lidé hledají přirozenost podle mě.

Cítím v tom velkou pokoru Vůči tělu, práci, sportu.

Určitě, o tom to je. Díval jsem si články na vašich stránkách a takové základní zásady, jako že masér netelefonuje během masáže, tak to si neumím představit, že bych toto já udělal.

Jedna klientka mi vyprávěla, že ji masérka opustila v prostředku masáže a šla do kotelny přidat do kotle. Nechala ji tam ležet snad 10 minut.

Vraťme se tedy k definici dobrého maséra

Vždy, když přicházím do svého salonu, vždy, když pracuji s klientem, tak si představuji, že tam ležím já. Jak bych to vnímal? Co by se mi nelíbilo? Myslím, že to je takový velmi moudrý a jednoduchý klíč.

A co se týče čistoty salonu - lehnu si na lehátko a vidím. Zda tam mají binec nebo ne Ale vyplývá to i z člověka. Ne každý může být masérem. Vše se odvíjí od toho, jaký mě člověk k práci přístup.

Na vaší FB stránce mě zaujalo množství citátů. Který je vaším životním mottem?

Netrápím se nad věcmi, které nevím ovlivnit. A ty, které umím ovlivnit, tak ty ovlivňuju.

Co považujete za největší úspěch v pracovní oblasti?

Určitě je to pochvala od klientů. Ať už to bylo v těch začátcích nebo i teď, když se mi klient vrátí nebo mě doporučí, myslím, že toto je nejvíce.

Co byste vzkázal běžným kancelářským lidem v souvislosti se sportem a masážemi?

Pohyb v životě člověka je velmi důležitý. Obecně je jedno, jaký. Nemusí to být přímo sport, co já vím nordic walking - stačí procházky.

I z odborného hlediska v rámci uvolnění fascií, což je blána, která obaluje sval, aby se snadno klouzal. Sval se dehydratuje, přilepí se o kůži a není schopen pracovat v celém rozsahu, neumožňuje přirozený pohyb.

Stává se, že lidé mají práci, kde jsou fyzicky zatížení a už nemohou, tak jdou do sedavého zaměstnání. A to je špatně, fascie i svaly se začnou stahovat. Právě tehdy by se lidé měli hýbat.

Říkám, že masáž je jen 50% úspěchu. Já vím dnes pomoci, ale co bude zítra a pozítří, záleží od každého jednotlivce.

Ale mám i takové klienty, kteří řekli 'Budeme chodit každý týden'. Mám dokonce klienty, kteří chodí 2x týdně. Je to na člověku, jak masáž vnímá.

Máte fyzicky a psychicky náročnou práci. Jak odpočíváte?

Určitě pohybem v přírodě. Každý den dělám dýchací cviky. Pracuji na sobě po této stránce, protože nemám rád, když někdo jedno říká a druhé dělá.

Od doby, kdy jsem začal pracovat, se držím toho, že kolik pracuji, tolik odpočívám

A samozřejmě, baterky mi dobíjí moje rodina - manželka a dvě zdravé děti, které mám nadevše rád.

Když jsem začínal, byla doba, kdy bylo práce hodně a ještě více. To je případ, kdy je třeba se naučit říkat NE, i když je to při této práci těžké. Ale pokud nepřijde NE z úst, přijde v zdravotním stavu.

Stalo se vám, že jste se přepracoval a tělo odmítlo spolupráci?

Ne Ne, to se mi ještě nestalo, přestože opravdu dost pracuji. Stane se, že je večer člověk unavený, když dělá 12 hod denně. I když pracuji pouze 4 dny v týdnu a ty tři odpočívám

Co byste doporučil začínajícím masérům, kteří se chtějí věnovat sportovní masáži?

Těžká otázka. Myslím, že kvůli pochopení je dobré, pokud se masér také věnuje nějakému sportu. Nenapadá mě konkrétní postup. Každý hledá svou cestu. Já jsem si například udělal i kurz lymfodrenážní masáže, ale skoro vůbec ji nepoužívám. Prostě nezapadá do kontextu toho, co dělám. Já se neprodírám někam násilím, dělám to, co vychází ze mě.

Budou vás masáže provázet po celý pracovní život? Této profesi se nevyhýbá vyhoření.

Myslím, že ano, vnímám to tak. Baví mě to, lidé jsou spokojeni, pokud budu zvládat, tak určitě ano. Vyhoření ... pracuji po této stránce na sobě. Je důležité pracovat na svém strachu a překonávat ho. V osobním životě i v pracovním. Vím o tom hodně vyprávět.

To bychom si rádi vyslechli

Vtipný moment se mi stal, když jsem běžel 30km. Říkám si: běh čistí hlavu. Jsem na 15stém km a už ji mám vyčištěnou, co budu dělat dalších 15?

Co se týče strachu, já stále vycházím ze sebe a pracuji na sobě. Když jsem byl malý, topil jsem se. Neměl jsem později s tím nějaký problém, že bych se bál jít do jezera plavat. Ale když jsem plavat šel, zkracoval jsem dýchání. Odplaval jsem 50m, musel jsem zastat a prodýchat se.

Před koronou jsem se namotivoval, dokázal jsem se rozdýchat, tělo se mi uvolnilo a přeplaval jsem 800 m. Pak jsem zkusil ještě plavat pod vodou a už jsem byl natolik v pohodě, že jsem na jeden nádech dal 10 m. To jsou pak silné emoce, když člověk něco nedělá celý život a najednou se mu to podaří. Toto je jedna z věcí, která mě posouvá dál.

Další velkou věc, co jsem pro sebe udělal, byl seskok padákem. Měl jsem klientku, která skákala a hned, jak mi to řekla, mě osvítilo a řekl jsem si z minuty na minutu: já jdu skočit! No šel jsem, přišel jsem a skočil jsem a žádný tandemový seskok, pěkně sám

Byl v tom adrenalin nebo ...?

A ne, nebylo to kvůli adrenalinu, ale právě kvůli tomu velkému uvolnění. Když je člověk v strachu, v obavách, semkne se, zkracuje dýchání, je v napětí, prostě přestane dýchat.

No a bojová umění. Začal jsem v minulosti s aikido a postupně jsem prošel několika až do dnes. Na jedné straně mě posiluje a na druhé mě učí respektu vůči soupeři, také jsem v mládí hrál fotbal, běhával, hodně času strávil ve fitku, ale nikdy to pro mě nebylo o tom, že chci vyhrávat, že chci být první. Dělám to pro své tělo a pro svou mysl.

Děkujeme za rozhovor a přejeme množství spokojených klientů.