Příběhy z rodiny masérky

Masérka a terapeutka Eva Kupilíková říká, že její práce je i jejím posláním a ujišťuje se o tom každým dnem, a to nejen v masérně. Spoustu příhod zažije i doma se svou rodinou. Život jejích blízkých ji obohacuje příhodami pro maséra nejen ve dne, ale často i v noci a o některé z nich se s vámi podělí v následujícím článku.

Bujaré oslavy a těžké trávení

Hlad má velké oči a porce na talíři je někdy větší, než žaludek snese. Když se přidá kombinace různých dobrot, večerní uléhání v posteli a samotný spánek může být neklidný.

Když byl syn malý, říkal mi: „Mami, mně je těžko. Já jsem se přejedl.“ Začala jsem mu tedy masírovat dráhu žlučníku spolu s reflexní ploskou žaludku na chodidle. A protože syn je všímavý, říkal mi: „Mami, mě nebolí noha, ale bříško…“ Nicméně po chvíli se dočkal úlevy a měl klidnou noc.

Obdobně to bylo s manželem. V noci se přehazoval v posteli a stěžoval si na žaludek. Začala jsem tedy masírovat venkovní stranu stehna na obou nohách a poté velmi citlivou plosku uprostřed klenby na noze. Při přecházení ze stehna na chodidlo a zpět bylo znát, že místa nejsou už v takovém napětí, a i manžel hlásil, že ho tolik nebolí. Do 10 minut jsme oba spokojeně usnuli.

Je pozoruhodné, jak jsou tato místa citlivá, přitom souvisí s bolestí na jiném místě těla. Jako by se rozblikala konkrétní kontrolka a volala na nás: „Tady, tady potřebujeme pomoci.“ Tato místa mám vyzkoušena i v případě zvracení u dětí. Na chodidle jim uklidňuji podrážděný žaludek a stavy svírání a nutkavého vyprázdnění pozvolna odcházejí.

Přetížené paty

Kdysi na Vánoce dostal syn segway. Jezdil na něm tak často, a tak obratně, že po několika dnech si stěžoval na bolest paty. Při pohmatu měl na došlapové straně paty malé zatvrdlinky. Ty byly citlivé.

U mladých těl jsem toto neznala, ale usoudila jsem, že jeho nohy dostávaly za posledních pár dní zabrat více, než znaly. Byly přetížené a vytvářely se ostruhy. Proto jsem mu manuálně povolila lýtka, šlachy na chodidle a jemně promačkávala paty. Vždy chvíli tam a pak zase jinde.

Každé další opakování konkrétního místa bylo pro něj příjemnější a pro mě méně náročné. Druhý den hlásil, že paty už na došlap nebolí. Od té doby jsme více zařazovali péči o jeho nohy a je klid.

Bolavé bříško

Tohle jsem už jsem vyzkoušela na všech dětech. Když bylo nejstaršímu synovi okolo tří let, stěžoval si na bolest břicha. Jeho nepohodlí bylo nepravidelné. Někdy ráno, jindy večer, po jídle i před jídlem. Nedalo se vypozorovat, zda se něčeho bojí, nebo má plná střeva. Vyšetření stolice i krve nic neukázalo.

A tak jsem se se svým trápením svěřila jedné paní ze vsi. Byla to taková „babka kořenářka“ a maminka 4 dětí. Řekla mi: „Určitě má „natažený pupík“. Když si lehne na břicho, tak mu chytneš kůži na zádech, v bedrech. Zatáhneš za ni a ono tam křupne. Hned se mu uleví, uvidíš.“

Vyzkoušela jsem, křuplo tam asi na třech místech a bylo po bolesti. Od té doby si syn pamatoval tento druh nepohodlí a vždy si přišel nechat vytáhnout kůži. Zjistila jsem, že jak nosil sestru, přetížil si svaly na břiše a pak měl bolesti.

Od té doby takto střídavě chodí všichni čtyři, i ten nejmenší začal. Děti často vymýšlí různé akrobatické výkony, nosí jeden druhého a jejich svalíky na to nejsou stavěné.

A díky těmto hmatům pomáhám i sama sobě. Když pracuji venku a nosím těžké předměty, břicho mě také bolívá. A během chvíle to zmizí. Stejně tak pomáhám i v masérně. Uvolněním jednotlivých vrstev kůže od svalů se odstraní napětí a lidem se uleví.

Koleno na túře

S manželem jsme se vydali na výšlap do hor. Těsně pod horou mi oznámil, že ho bolí koleno. Naštěstí to řekl a netvářil se jako hrdina, který vše zvládne.

Na první lavičce jsem si ho posadila a pohmatem zjistila, že jde o svaly z boční strany kolene. Toto se děje v situaci, kdy nešlapeme celou váhou na plnou plochu chodidla, ale preferujeme vnitřní, nebo vnější hranu. Kotník rotujeme, a to se pak promítá do kolene, které je tvarované do písmene X, nebo O. A i když manželovo koleno nevypadalo ani na jedno písmeno, tak jeho šlachy zaznamenaly nesoulad.

Uvolnila jsem tedy přešponované svaly a do několika málo minut bylo po všem. Cestou nahoru i dolů byl klid, už je to 4 měsíce a klid stále trvá. A to už vyšlapal několik set metrů převýšení.

Tyto postupy v masérně praktikuji běžně a mám příjemnou odezvu od klientky, která si na lyžování potřebovala brát ortézu. Přesně ze stejného důvodu, jako měl manžel. Od té doby, co jsem jí povolila svaly, ortézu nepotřebovala.

Samozřejmě jsem ji ukázala postup, jak to dělat. Není nad to, znát návod, jak své tělo „poštelovat“ a zprovoznit, je to velmi osvobozující úleva na těle i na duši.

Bolest hlavy

Naše lékárnička doma je chudá na analgetika. A jsem neskutečně vděčná za to, že například s bolestí hlavy u dcery si vím rady už tak dlouho. Dcera je Beran a když ji kluci rozzlobí, létají jí z očí blesky. Pak to končí bolestí hlavy ve spáncích.

Tam je dráha žlučníku a její emoce, když jsou na bodu varu, oslabí právě tento orgán. To mi pak řekne: „Počkám na tebe na lehátku, jo“? Často v oblasti za ušima najdu zatuhliny a sval dost nepříjemně pod prsty skáče, no po promasírování je hned po bolesti.

Naštěstí se už učí sama, jak si pomoct, aby nemusela trpět a čekat na mámu. Učí to i spolužačky ve škole a když si děti hrají ve družině na povolání, tak je s oblibou masíruje.

Mravenčení v mojí ruce

Tím, že hodně buď masíruji, nebo sedím u počítače a píši, se mi vytváří zatuhliny na svalech u páteře. Sama si na tyto místa dosáhnu, ale cizí ruce jsou mnohem účinnější.

Děti mi pomáhají s natáčením videí na sociální sítě, nebo mi koukají pod ruce, když doma masíruji a občas něco pochytí. A tak mám už doma svoji masérku, která mi vždy povolí vzpřimovače u hrudní páteře.

A mravenčení, které mám při otočení hlavy stranou, už neprobíjí po hraně ruky do prstů. Stačilo málo a mám klid. Sama si totiž dokážu na své těle dobře rozpoznat a vypozorovat citlivá místa a sleduji změnu na těle při uvolnění konkrétního místa.

Noční mravenčení v prstech

Během noci se často schoulíme do polohy, která je nám příjemná, a i když si řekneme, takhle přece neusnu, to mi nedělá dobře, stejně se v ní i probudíme. Lidé často spí s ohnutými lokty i zápěstím. Dlaně se tak špatně překrvují a ráno mají ruce těžké, necitlivé a plné mravenčivého pocitu.

Mě tento stav začal narozením druhého dítěte. Náročné nošení prvního dítěte a pak natřepávání druhého bylo na moje svaly až až. K třetímu jsem přidala masírování a noční chování začínalo vždy tím: “Počkej, až se vzbudí ruce, ještě v nich nemám cit“.

Na kurzu Bowena jsem si na vlastním těle vyzkoušela, jak účinné hmaty jsou. Kolegové mi velmi intenzivně povolovaly svaly v podpaždí (malý a velký sval oblý) a já po cca 5 letech se konečně vyspala bez toho, aniž bych měla necitlivé ruce. Od té doby tyto svaly uvolňuji každému a vždy se ptám: „Mravenčí vám v noci ruce?“ Docela často klienti odpoví, že ano a už si na to zvykají jako na věc, kterou nejde změnit, podobně jako kdysi já.

Ale proč to nepoladit, když je to tak snadné?
Život píše neustále další a další příběhy se svaly a mě těší, že mohu být jejich režisérem.

Vaše masérka tělem i duší pro tělo i duši
Eva Kupilíková