Shiatsu

Shiatsu - tradiční Japonská terapie se neustále vyvíjí a její různé formy do určitého stupně zahrnují i tradice japonských masáží, poznatky čínské medicíny a anatomii a fyziologii Západu.

Je to léčebná praxe, která jednotlivce podporuje v pohyblivosti ale i celkově upravuje jejich zdravotní stav. Výborně působí při bolestech zad, stresu, bolestech hlavy, poraněních krční páteře a kloubů i při různých sportovních zraněních a jiných neduhů.

Shiatsu je japonské slovo v překladu znamenající "tlak prstu". Je to nový název pro nejstarší formu medicíny - léčení rukou. Každý jednotlivec má léčivý dotek a každý jeden z nás na dotek i reaguje. Tuto přirozenou schopnost si lidé opět začínají uvědomovat. Shiatsu používá tlak rukou a manipulační techniky na úpravu fyzické stavby člověka a jeho přirozených vnitřních energií za účelem odvrácení nemoci a udržení celkového dobrého zdraví.

V japonštině jsou Shiatsu body nazývané "TSUBO" a jejich umístění a vliv na ně je založen na porozumění moderní anatomiia fyziologii. Tyto body jsou účinné při léčbě všech systémů těla včetně kůže, svalů, krevního oběhu, nervového, endokrinního a trávicího ústrojí. Základem je kombinovaná diagnostika a terapie problému. Úroveň tlaku a rychlost se volí podle individuálního klienta - takže někdy jde o pomalou a měkkou terapii, jindy naopak může být terapie rychlá a silná.

Shiatsu je výjimečná svou unikátní jednoduchostí. Vyvinulo se z předchozích způsobů masáží, které používají tření, roztírání, hnětení, tlačení, tažení a tepání na ovlivnění svalů a oběhových systémů těla. Naopak Shiatsu využívá pouze pár technik, takže nestranný pozorovatel má pocit, že se děje velmi málo - v podstatě pouze neustálý, uvolněný tlak dlaní nebo palcem na různé body těla, tlak lokty nebo jednoduchá rotace končetin. Tato činnost může působit až líným dojmem az pohledu udržování si energie to vlastně i je. Ale pod povrchem tyto jednoduché pohyby na jemné úrovni silně ovlivňují vnitřek a energii těla.

Západ řeší příčinu a její následek jak průběh myšlenek a událostí od A, přes B až po C. Zatímco filozofie dálného Východu všechno bere jako události vzájemně podmíněné a vznikající společně. Nerozlišují se podle prostředí, ve kterém k nim došlo. Pozadí je stejně důležité jako původ. Zde máme příklad rozdílu vnímání: podle východní medicíny bolest hlavy není pouze něco v hlavě a nejde jen o bolest nebo něco, co je potřeba zastavit bez zjištění původu nebo příčiny, a tak se nedá ani u každého léčit stejně. Spíše jde o přerušení toku energie, ve smyslu komplexního energetického vzorce celého těla jednotlivce, jeho situace a životního stylu.

Léčba proto může zahrnovat manipulaci s rukama a nohama stejně jako (nebo místo) i hlavou a přinese trvalejší a uspokojivé změny než by byl pouze pokus o zablokování povrchových příznaků.