Špatný pohybový stereotyp a jeho vliv na tělo
Naše tělo během každodenních činností zaujímá úlevové polohy nebo podléhá jednostrannému přetížení, které při častém opakování přinášejí bolest svalů a nadměrné opotřebování kloubů. Jak víme, zvyk je železná košile a nutí nás do určitého pohybového stereotypu, který je pro naše tělo a mysl obvyklý. Nový návyk je mnohdy jednodušší naplánovat než uskutečnit ho v realitě. V článku se podíváme na některé chybné stereotypy, které většina populace má a zjistíme, jak jim předcházet.
Začněte den správným zvednutím se z postele
Když vezmeme začátek dne a pouhé zvednutí se z lůžka, mnozí z nás vstávají tím způsobem, že si na posteli nejprve z lehu na zádech sednou a vstávají přímo na nohy, čímž zatěžují břišní svaly a podporují mezi jinými zhoršování diastázy a zatížení krční páteře.
Ideální vstávání je jako u těhotné ženy. Lehneme si na bok, horní rukou se opřeme dlaní o lůžko a zvedáme se přes bok. Chvíli sedíme a poté se zvedáme. Postel by samozřejmě měla být tak vysoká, že lýtka se stehny svírají uhel 90° a více. Pokud se zvedáme z větší hloubky, nadmíru zatěžujeme břišní svaly, trapézy a kompletně paže.
První kroky mohou být u mnohých nepříjemné pro tah v achillovce v oblasti nad patou. Takže kulháme a nakláníme se, než se šlacha protáhne. Jako prevence je vhodné povolení lýtek, které často klienty učím v masérně i na sociálních sítích ve videích.
Předsunutá hlava ráda bolí
Během dne se různě křivíme, podle zaměstnání a činnosti. Zaměřme se pro začátek jen na to, jak stojíme, když se podíváme z profilu do zrcadla.
Můžeme si všimnout, že hlava většinou není přímo nasazená na páteři, ale je předsunuta. Vybavme jsi, jak kouzelník a na tyčce roztáčí talíř. Ten se točí jenom v případě, že je neustále vyvážený. Jakmile se nakloní k jedné straně, spadne a rozbije se.
Naše hlava naštěstí nespadne a nerozbije se, ale na svaly vytváří velký tah. A ten tah se den po dni, týden po týdnu projeví bolestí a únavou svalů, anebo jako bolest hlavy. Někdy se tomuto postoji říká „želví krk“, kdy jako ta želva vystrkujeme hlavu z krunýře a naše hlava, která váží cca 5 kg, není v ose těla a přenáší na svaly váhu 10 až 15 kg. Což je mnohem víc, než je tělu příjemné.
Takto předsunutá hlava je při chůzi, v sedě nebo když ležíte a máte hojně podloženo polštáři. I proto velká část populace řeší bolesti hlavy, migrény a přetížení. Zaměřte se na to, že hlava má být přímo nad páteří a při chůzi si zkuste zahrát na mojí oblíbenou Zvědavou sousedku.
Jak na zvědavou sousedku
Jako zvědavá paní, která ráda pozoruje sousedy přes vysoký plot, takže se potřebuje celá hodně povytáhnout v páteři, aby něco viděla. Vytahujte se temenem vzhůru a snažíte se zachytit to, co při shrbené pozici nevidíte. Jsou to jen detaily. Třeba při pohledu z okna toho bude jenom několik málo věcí navíc, ale zapamatovat si tento úkon je pro svaly velmi důležité. Ony na to potřebují čas, protože dlouho byli zvyklé na shrbenou polohu a taky si na nový postoj potřebuje zvyknout hlava a naše psychika.
Mnozí si myslí, že když budou vyšší a narovnaní, že vlastně budou více vyčnívat a ostatním lidem na očích a budou vzbuzovat pozornost. Na jednu stranu budete více upoutávat, ale přitáhnete spíš obdivné pohledy. Shrbený člověk s chůzí v předklonu je pro ostatní také poutavý, jen si toho není tak vědom.
Každou činnost děláme natolik automaticky, že si ani nejsme jisti jejím provedením. Zamkli jsme? Vypli jsme troubu, žehličku? Kdo kráčí vědomě narovnaný, působí sebevědomě a jistě. Při chůzi do práce si můžeme povšimnout, že když máme kabelku nebo tašku s notebookem na rameni, strnule držíme tu stranu, na které zátěž máme. Doporučují svým klientům, aby si závaží dávali do druhé ruky než do té, kterou běžně používají. Tím jsou i více přítomní a přemýšlí nad tím, co dělají.
Řídíte správně?
V případě častého řízení auta se soustřeďte na to, jestli máte obě ruce tak, jak nás učili v autoškole, tedy v poloze za deset dvě na pomyslných hodinách na volantu, anebo jestli řídíte jednou rukou a druhou se opíráte o područku. Touto ležérní pozicí zkracujete oblast mezi uchem a ramenem a sval po dlouhém řízení bude při snaze vrátit ho do původní polohy bolet.
Další část těla, která to odnese, budou bedra. Ty budou reagovat na nevhodnou polohu paže značně a některé ploténky budou dlouhodobě vystaveny pozici připomínající klínek. O patro výš lopatky a mezilopatkové svaly se budou také připomínat, a i pokud budete i navštěvovat fyzioterapeuta, nebo maséra, je téměř jisté, že vám nepomůže, dokud si sami těchto chyb nevšimnete a nezačnete je omezovat nebo lépe nahrazovat nápravnými mechanizmy.
To znamená zaměstnávat svaly na druhé polovině těla a záměrně je používat. Je to jako u hokejistů, co dlouho hrají hokej na jednu stranu a potřebují kompenzační cviky zaměřené právě na tu opačnou stranu, aby nebylo jejich tělo zkřiveno a aby při prvním pohledu a doteku nebylo na těle poznat, jakou aktivitu dělají nejčastěji. Což v masérně poznám poměrně často a říkám klientům: vy děláte tohle a tohle, vy jste dlouho na nohách, nebo máte počítač na tuto stranu atd.
Stojím, stojíš, stojíme… celý den
A pak jsou mezi námi tací, kteří často stojí a schválně si zkuste vypozorovat, jestli stojíte na obou nohách spravedlivě. Zda zatěžujete obě dvě stejně, máte špičky rovně, nebo jednu nohu máte v koleni pokrčenou a větší váhu na té druhé, čímž máte jakoby vyvalený bok, nebo máte špičku vytočenou ven… zkrátka, když byste měli srovnat a zohlednit obě dvě půlky těla, tak by měly být rovnoměrně používané.
Málokdy to jde stoprocentně splnit a při práci, jako je vytírání podlahy, vysávání, nebo okopávání zahrádky, vždy stojíme svým specifickým způsobem a opíráme se o tu nohu, která je naše odrazová.
Tudíž zaměstnáváme mezilopatkové svaly a trapézy stále stejným způsobem a taktéž oblast kříže, hýžďově svaly a kyčle. U některých činností se vyplatí strany měnit, aby se tělo brzy neozvalo s tím, že „už nemůže“.
Bolest v kříži a hýžďového ho svalu s mnohdy viditelnou rotací celé pánve nebývá totiž v masérně výjimkou a v těchto případech je zapotřebí bedlivě projíždět každý sval od křížové kosti po trochanter (výběžek stehenní kosti na vnější straně stehna, resp. boku) a hledat klientovo zatuhlé místo.
Já hýždě nejraději projíždím nasucho, ještě přes spodní prádlo a snažím se hledat jednotlivá svalová vlákna, která jsou zatuhlá a vyčnívají nad ostatními pružně měkkými vlákny. Projíždím je příčně, jakoby drnkám na strunky. Toto je zapotřebí provádět pomalu a jemně a pokud vytvořím bolest, dám klientovi čas k jejímu rozdýchání a až se bude cítit připravený, pokračuji.
V takto citlivých a důležitých místech, nemá valného účinku hrát si na odborníka a myslet si, že všechno rychle spravím a nezajímá mě člověk, kterého tělo mi tam leží. V péči o svaly je velmi důležitá vzájemná spolupráce, pokud klient nebude chtít, zatne se mi, bolest nerozdýchává a ta zůstává pořád v jeho těle. Moje práce je bojkotována, tedy bez efektu.
Elegantní posed, bolavá záda
Ještě bych málem zapomněla na oblíbenou ženskou pozici v sedě, kdy ženy dávají nohu přes nohu, a to vždy stejnou nohu nahoře. Jestli máte tento zlozvyk, nesvědčící kyčlím, bedrům a všem svalům zad výše, trapézy nevyjímaje, vyměňte na chvíli nohy.
I když to není tak pohodlné, vyrovnejte svaly na druhou stranu. I když budete cvičit, ne vždy to vyrovnáte tak, jako přesným opakem chyby, kterou často opakujete. Protože ke cvičení se nemusíte dostat každý den a vydržet u něj patřičně dlouho.
Navažte na masáž cvičením
Já se prostřednictvím masáží snažím svým klientům vyrušit paměť ve svalech formou uvolnění svalového napětí a blokády, aby byli schopni více použít sval novým způsobem, diskomfort z těla odešel a sval se rychleji vrátil do původního nastavení.
S klienty se shodneme na tom, že cvičit něco, co je zkrácené, zatuhlé a málo používané je mnohem náročnější, než když se konkrétní cviky provádějí na další dny po návštěvě u mě, kdy já projedu téměř všechny hmatatelné svaly v těle, uvolním je, dám jim impuls k povolení a oni potom jsou schopny lépe plnit nové úkoly.
Vaše masérka tělem i duší pro tělo i duši
Eva Kupilíková